Chcete na svém Eyefinity promítat diapozitivy?

„Stačí jeden Radeon HD 7970 na hraní se 3 monitory (eyefinity) v ultra vysokých rozlišeních? Ano!“ (ddworld.cz)

Dneska budeme pro změnu vážní, diplomaticky korektní a ukážeme si, jestli opravdu HD7970 stačí na Eyefinity. Nebojte, nebudeme nic testovat. Bohatě postačí, když vyjdeme z informací v posledním vtipném „testu“ Eyefinity na známém plátku, který chtěl jednou pro vždy dokázat, že na tři monitory stačí i highend jednočipovka. Odpověď je jasná:“nestačí“. Ale nepředbíhejme! Hned na úvod nám mistr sdělil, že HD7970 na tři monitory stačí, poté toto tvrzení celý svůj článek úspěšně vyvracel a v následné diskuzi tomu všemu ještě nasadil korunu. Vždyť, podívejte se sami.

1. Úvod

Hned na začátku „testu“ panuje jisté zmatení řečnických otázek:

Stačí jeden Radeon HD 7970 na hraní se 3 monitory (eyefinity) v ultra vysokých rozlišeních? Ano!

versus:

„Stačí jedna HD 7970 3GB na bezproblémové hraní v rozlišení 5760×1200, tedy na třech monitorech?“

versus poznámka:

chystáme samozřejmě pořádný srovnávací test v maximálních detailech a to včetně Eyefinity rozlišení

Co se teda bude testovat? Kdo ví. Každý z výroků přece mluví o něčem jiném. První z nich o třech monitorech a ultravysokých rozlišeních, ale neříká nic o detailech. Druhý z nich o třech monitorech a 5760×1200, ale opět neříká nic o detailech, zato mluví o jistém „bezproblémovém hraní“. Co to má jako znamenat? Třetí výrok mluví o maximálních detailech při Eyefinity rozlišení, ale nevíme, jestli se to týká zrovna tohoto testu. Můžeme předpokládat, že týká.

A pokračujme dál:

Grafickou kartu za 12 000 korun nepotřebujete, pokud chcete hrát jen v 1080p rozlišení (1920×1080). Zde vám tyto karty i v nejmoderněj-ších hrách dávají mnohem více výkonu, než reálně potřebujete,

Toto je, bohužel, pěkný nesmysl. Existuje spousta her, které v 1080p na naše oblíbené „plné detaily“ jedou hluboko pod průměrných 60fps. Namátkou Metro 2033, BF3, CoD MW3, Crysis 2, Lost Planet 2… A pozor! Pořád mluvíme o průměrném počtu snímků za sekundu. Propady v náročnějších pasážích jsou ještě nižší.

zvlášť když mnoho her má třeba zapnuté uzamčení maximálních FPS na hodnotu 30 nebo 60, přitom karta běžně dává 2-3x tolik.

Jasně, ale chtělo by to jako důkaz nějaký graf průběhu fps v čase, pane Honzo „Supertajná metodiko testování“ Stachu. Za další: „mnoho her“ – které to jsou, kolik jich je a co ten zbytek, který nemá vynucený fps-lock? Ten se taktně zanedbá?

Pro účely testů často ty FPS omezení ve hrách vypínáme, abychom vůbec nějaké rozdíly naměřili. Pro 1920×1080 vám dnes stačí s velkým přehledem podstatně levnější grafická karta, třeba HD 7800, které jsou i 2x levnější a mnohem úspornější.

Grafiku za 12 tisíc nekupujeme jenom na hry, které už vyšly, ale taky na ty, které teprve vyjdou – za rok či dva. Dá se předpokládat, že tyto hry budou zase o něco náročnější a co pak? Poběžíme vyměnit svou grafiku za „osmičku“, která stačí za další grafiku za „osmičku“, která zase stačí? A co když z nějakého důvodu pořídíme nový monitor s vyšším rozlišením? Taky bude grafika stačit?

2. FPS na ddworldu

V této kapitole se budeme krátce zabývat otázkou měření a vyhodnocování počtu snímků za sekundu, pokusíme se ujasnit si běžně používané pojmy a připravit se tak na kapitolu následující.

Nejprve si dovolím trošku polemiky na téma měření počtu snímků za sekundu na ddworldu. Abychom byli (na rozdíl od někoho) zcela konkrétní, použijeme přímo demonstrační obrázek z výše uvedené stránky.

Nadpis grafu je „Průběh FPS – 120 sekund“. Nás by hlavně zajímal název testované hry, který by se v nadpisu grafu krásně vyjímal. V našem pátrání po jménu hry nepomůže ani legenda ke grafu. Zde stojí kryptické:

modrá – Průběh FPS (snímků za sekundu) v konkrétní hře

No jo, ale která ta konkrétní hra to teda konkrétně je? Nebylo by snad lepší, napsat:

modrá – Konkrétní průběh FPS (snímků za sekundu) v neznámé hře

Nebylo by snad vůbec nejlepší napsat:

modrá – Konkrétní průběh FPS (snímků za sekundu) u grafiky TT ve hře XX, pasáži YY, v rozlišení ZZ a v nastavení WW.

kde místo dvoupísmenných neznámých bude uveden konkrétní údaj? Samozřejmě, že by to bylo jednodušší. Na druhou stranu by to bylo moc transparentní a na to konto by vznikaly další, tentokráte mnohem nepříjemnější otázky.

Legenda obsahuje i další podivné formulace:

zelená – Pole hratelnosti (u většiny moderních her 25-30FPS a více)

Co to znamená „pole hratelnosti“? Je to snad interval počtu snímků za sekundu, které považujeme už za hratelné? Dobře, ale pro jaký žánr? Jsou to strategie, FPS, nebo snad závody? Kdo ví. Třicet snímků za sekundu v případě strategie je úplně jinde než 30fps u multiplayerové střílečky. Hodnota je sice stejná, ale ve druhém případě toto číslo vadí mnohem více.

Co si autor představuje pod pojmem „většina moderních her“? Které to jsou? Kdo rozhodl, které jsou ještě moderní a které už ne? Mluví se o většině např. 90procentní, nebo o 54procentní? A co ten zbytek her? Ty jsou hratelné i při menších snímkovacích frekvencích, nebo potřebují vyšší? Kdo určil\prokázal, že 25-30fps je hratelných?

Součástí legendy je i konkrétní rozdělení snímkovacích frekvencí na intervaly, doplněné slovním popisem. A všimněte si, čím je Stach konkrétnější, tím jsou jeho výroky veselejší a absurdnější.

0-25 FPS – Naprosto nehratelné, trhání a sekání obrazu

Dobře, předpokládejme, že je to pravda a pokračujme k dalšímu intervalu:

30-45 FPS – Moderní hry plně hratelné, ale nárazově možné propady k 25 FPS

Výborně, takže průměrná snímková frekvence se drží v rozmězí 30-45 snímků za sekundu a je plně hratelná, ale občas prostě skočí na hodnotu 25 snímků za sekundu, kdy je podle předchozí věty naprosto nehratelná.
Jinými slovy hra byla celou dobu plně hratelná, kromě okamžiků, kdy byla naprosto nehratelná. Co z toho plyne? Jeden jediný logický závěr: ani průměrných 30-45 snímků nezaručí plnou hratelnost.

40-60 FPS – Bezproblémová hratelnost

Tady už není jednoduché rozhodnout, jestli je 40 fps bezproblémově hratelná frekvence. V některých žánrech celkem stačí, ve střílečkách je to samo o sobě málo. Proč? Inu proto, že se jedná o průměrnou hodnotu a z logiky věci jsou v některých pasážích aktuální hodnoty fps POD, což je problém, ale v jiných pasážích jsou NAD. Při vší smůle jsou ve střílečkách nejnáročnější pasáže zrovna ty nejdůležitější pro skóre ve hře.

Už v tomto okamžiku je pro inteligentního člověka naprosto zřejmé, že průměrný počet snímků za sekundu není postačujicí údaj pro testování grafických karet. Je také potřeba vědět minimum fps a v ideálním případě i graf průběhu snímkovací frekvence v čase. Stachovi ani toto nestačí a začíná rozvíjet své divoké teorie:

Jak vidíte na příkladu průběhu FPS v jedné hře, zjistit lze minimální, maximální a také průměrnou hodnotu.

Ano, to vidíme a není sebemenší důvod neuvádět tyto hodnoty v grafech. Jak vidíte, průměrná hodnota je zdaleka nejdůležitější. Kdo to tvrdí, proč a jak to zdůvodnil?

Jak vidíte tak minimální, nebo maximální hodnoty, které některé weby zbytečně uvádějí, nastanou za 120s třeba jen 2-3x a někdy také 1x,

Ano, vidíme, že v tomto noname případě hodnota aktuální snímkové frekvence dvakrát spadla na hodnotu cca 35fps, z nichž jednou tam vydržela více než jednu sekundu.

jak ale vidíte, většina hodnot v průběhu 120s se pohybuje +/-5FPS kolem průměrné hodnoty.

Ano, vidíme, že v tomto noname případě se hodnoty pohybují skutečně v tomto intervalu

Je tedy poněkud hloupé uvádět min/max hodnoty, které jsou navíc snadno ovlivnitelné.

Proto musí tester udělat maximum pro to, aby tyto náhodné chyby buď odstranil, nebo minimalizoval, jinak měří nesmysly. A vymlouvat se stylem „budeme měřit nesmysly, protože nechceme\neumíme\nevíme jak měřit korektně“ neobstojí.

V běžném životě máte na pozadí spuštěno řadu aplikací, a když vám třeba antivir hrábne na disk,

Ano, musí se posunout hlavičky v disku, což chvilku trvá, potom se čtou hodnoty, a potom … moment, nemá náhodou Stach v testovací sestavě SSD? Má, jmenuje se Kingston HyperX 120GB a náležitě se s ním v testu chlubí:

To je tak, když někdo neustále recykluje zastaralé pasáže z dob druhohor. Zmíněné „hrábnutí na disk“ je v případě solid state disků opravdu trapný argument. Nedosti na tom, stačí v průběhu testu antivirus vypnout a rázem odstraníme náhodný vliv a zvýšíme průkaznost měření.

nebo vám někdo pošle ICQ zprávu, či něco na pozadí stahujete apod., tak vám klidně mohou klesnout minimální FPS na nulu a určitě za to nemůže grafická karta

Samozřejmě, že za to může grafická karta, když má v počítači takto výkonný disk, tudíž je vypnutí všech potenciálně problémových aplikací naprostou nutností pro každý seriózní test.

a hlavně si toho ani nemusíte v plynulém toku těch snímků všimnout. Zajímat by vás tedy měly jen průměrné FPS, kdy vidíte, že bez akceptovatelných minimálních/maximálních hodnot a malých výkyvů jedním, či druhým směrem, dobrého průměru FPS nelze dosáhnout.

Ale jistě. V plynulém toku snímků si ani nemusíme všimnout že je obraz najednou dokonale neplynulý – statický.

Uvedl jsem i hranice průměrných FPS a jejich vlivu na plynulost hraní. Moderní hry jsou dnes dělány tak, aby 25-30FPS bylo plně hratelné.

Začínáme se v tom pomalu ztrácet. Vždyť 25-30 bylo přesně mezi „Naprosto nehratelné, trhání a sekání obrazu“ a „Moderní hry plně hratelné, ale nárazově možné propady k 25 FPS“ – tzn. v oblasti, pro kterou jsme si logicky dokázali, že nestačí pro plynulé hraní. Jak to tedy je? Co je pravda?

Mnoho her má totiž právě na hranici 30FPS „zamčeno“ – platí hlavně o konzolových hrách a mnoha následných portech pro PC. U PC her se pak lock zvyšuje až na 60FPS, což je zase přirozená hranice toho, co vám zobrazí současné LCD panely, které jsou jaksi 60Hz a tedy více než 60FPS prostě nezobrazí.

Tady se právě dostáváme k pověstnému jádru pudla. Je veliký rozdíl, mezi:

• hodnota snímkovací frekvence osciluje kolem střední hodnoty 60fps, některé hodnoty jsou níž, některé výš. Výsledkem je částečně plynulý obraz.
• hodnota snímkovací frekvence osciluje kolem střední hodnoty fps vyšší než 60, některé hodnoty jsou níž, některé výš, ale žádná není pod 60 fps. Výsledkem je plynulý obraz.

To, co nám Stach ve svém článku, obrázku průběhu fps a slovnímu popisu předvedl je tzv.: „důkaz příkladem“ a profesoři matematiky za to často trhají indexy. Možná v tomto postupu nevidíte problém, ale vězte, že se mýlíte.
Vraťme se ještě k obrázku průběhu fps u neznámé „konkrétní“ hry a zrekapitulujme si situaci. Máme jeden graf průběhu závislosti okamžité snímkovací fekvence na čase neznámé grafiky pro neznámou hru, s neznámým rozlišením, neznámé detaily, neznámá pasáž a položme si otázku:

„Je možné na základě jenoho jediného průběhu fps neznámého původu a získaného za neznámých podmínek vyslovit obecné platné tvrzení.“

Obecně se dá říct, že ne. Přesněji: bylo by to možné pouze tehdy, kdyby průběhy fps ve všech možných kombinacích hra\rozlišení\detaily\testovaná pasáž\grafická karta byly naprosto stejné, nebo aspoň lineárně závislé. Vzhledem k tomu, že pravděpodobnost tohoto jevu je limitně blízká nule, můžeme na hladině významnosti „skoro 100%“ zamítnout tuto hypotézu. Přeloženo do lidské řeči:
byla by to taková haluz, jakou neviděli ani v Avatarovi, takže celá Stachova konstrukce je jedna velká blbost.

3. FPS na extrahardware

Abychom tu nemluvili jenom tak do větru, podíváme se na průběhy okamžité fps v několika hrách. Jako pramen nám poslouží web extrahardware.cz a ještě jednou extrahardware.cz

Jak se můžete sami přesvědčit, některé průběhy fps jsou takřka lineární, jiné divoce rozkmitané, další velmi zvlněné, jiné s jasným rostoucím trendem a některé složené z několika diametrálně odlišných pasáží. Toto jsou průběhy z praxe a důležitost minimálních hodnot okmažitých fps je zřejmá.

Někteří můžou sice oponovat jasnou „podplaceností“ extrahardware…

4. „Test“ HD7970 v Eyefinity na ddworldu

V této kapitolce prosvištíme v takřka raketovém tempu výsledné hodnoty testu na **worldu a hned uvidíme, jestli nebylo úvodní tvrzení moc chvástavé. Pro každou z testovaných her uvedeme vždy trojici hodnot okamžitého průměrného počtu snímků za sekundu pro Eyefinity, kdy prvá z nich platí pro výchozí frekvence, další dvě pak pro různě zvýšené frekvence. Úplně vpravo pak uvedeme slovní hodnocení přesně dle Stachem popsaného klíče z počátku druhé kapitoly.

Battlefield 3    : 29-31-35 : Plně hratelné, ale propady k naprosté nehratelnosti,   trhání, sekání
Dirt 3               : 33-35-40 : Plně hratelné, ale propady k naprosté nehratelnosti
Deus Ex: HR : 53-56-63 : Plně hratelné
Metro 2033    : 17-18-20 : Naprosto nehratelné, trhání a sekání obrazu
ANNO 2070  : 32-34-38 : Plně hratelné, ale propady k naprosté nehratelnosti, trháni, sekání
Batman: AC   : 22-23-26 : Naprosto nehratelné, trhání a sekání obrazu

Na tomto místě si dovolím citaci ze strany číslo 4 zmíněného testu na ddworldu:

Vždy však v plných detailech a plné detaily znamenají plné detaily, tedy včetně AA, protože testy bez AA nejsou testy v plných detailech a jen zkreslují testy … nás zajímá, co karta dovede. A takhle to vypadá

Nu dobře, předpokládáme plné detaily, ale co na to sám velký autor Stach v diskuzi? Zdá se, že „plné detaily“ nejsou tak úplně plné.

Zkrátka normálka, tu se ubere, tam se sníží detaily. Stejně se to nepozná, ne? Neskutečné.

5. Závěr

Myslíme si, že závěr je v tomto případě snad i zbytečný, ale pro pořádek jej uvedeme. Stach celým svým testem v jím (metodou cherry-picking) vybraných hrách jasně demonstroval, že HD7970 rozhodně nestačí pro plné detaily na Eyefinity.

Dozvěděli jsme se, že Stach musí potupně snižovat detaily, aby jeho highendová grafika vůbec podávala hratelný výkon.

Je to vůbec důstojné pro největšího technologického nadšence v Republice?